Píšeme...

Jak jde kroj II.

1 2013 fedro.doc (38400)

Marinka - kacabaja - jupka (slovo k výstavě)

Ženský-oděv.doc (1240576)

Článek o porcelánu v muzeu:

porcelán.doc (27648)  Fotky k němu najdete v odkazu 

http://krumuz.rajce.idnes.cz/Knedlicky_2013

Článek, který jsme zpracovávaly pro seminář o sklepech Hanáckého Slovácka vyšel v časopise Vinařský obzor.

Moc nás to potěšilo.

Zde je jeho kopie

Už nebudú víc ty časy….

(aneb zamyšlení nad současným stavem vinných sklepů v Krumvíři)

„O krumvířském vinařství nemůžeme bezpečně tvrdit, že má prastarou tradici. V převodních smlouvách z minulých staletí se vedle pastvin, polí a rybníků neuvádějí vinohrady a vinný desátek je zaznamenán teprve od roku 1723“, dočítáme se v knize Krumvíř, kterou v roce 1973 zpracoval Arnošt Ondrůj. Přesto je nesmírně zajímavé, když srovnáváme místní obecní pečeti, že se na nich hrozen jakožto symbol pěstování vinné révy v obci v ranných dobách vyskytoval. Po třicetileté válce se z pečetě ztratil a objevil se až v 18.století. Pevně pak zakotvil jako atribut obce  na novém znaku z loňského roku. (obr. č. 1)

I tento náhled do historie dává odpověď na otázku, proč je v Krumvíři minimum sklepních uliček, tak jak je známe např. z Bořetic, Kobylí, Čejkovic apod.

Nechceme se však dále zabývat výstavbou sklepů. Snad můžeme jenom konstatovat, že se, přestože Krumvíř nebyl do dnešní doby nijak vinařsky významnou obcí, podobně jako v okolí stavěly sklepy „kvelbené“, jejichž klenba je cihlová a „šíja“ vyhloubená v hustopečském jílu nebývá delší než několik metrů.  I její sklon bývá mírnější.  (obr. č.2)

Pro lepší orientaci budeme postupně  představovat jednotlivé lokality s nástinem jejich historického vývoje i popisem současného stavu.

I. Chalúpky

Při procházení Krumvířem zjistíte, že největší seskupení sklepů je v nejstarší osídlené části v  tzv. „Chalúpkách“. Sklepní ulička – můžeme-li ji takto nazývat, měří několik stovek metrů. Najdete v ní však sklepy s přímým vstupem do šíje, s předsklepím i s lisovnou.   V minulosti v ní stávaly  nejvýše položené domy, které, podle dochovaných zápisů v obecní kronice vznikaly postupným zabydlováním sklepních lisoven. U mnoha sklepů  v této části obce navršená zemina  nekopíruje „šíju“ v typickou kupoli s odvětráváním, je srovnána do roviny, která je pak majitelem využívána pro vinohrad, zeleninovou zahradu či sad. (obr.č.3)

V těchto sklepech se také během průchodu fronty ve druhé světové válce ukrývali obyvatelé obce.  Z velké části sloužily mimo jiné pro uskladnění ovoce, brambor, zeleniny, a to nejenom v době úpadku vinohradnictví na počátku 19. století, ale také po reformách zemědělství  na počátku 21. století.

Největší rozkvět zaznamenaly v poválečných letech. Je zajímavé, že sklepy s lisovnami, které sloužily také jako společenské centrum rodiny, jsou datované  rokem 1966 (obr. č.4). Poznáte je podle břízolitové omítky a pro Chalúpky typického obdélníkového půdorysu povětšinou přízemní lisovny – tzv. presúzu lemující úzkou silnici. Skutečnost, že právě na těchto typech sklepů si majitelé později postavili nástavby s dalšími obytnými místnosti byla ovlivněna bezesporu faktem, že se jedná o klidnou část obce, jejíž křivolaké uličky téměř vylučují větší dopravu. V průběhu tradičních Bartolomějských hodů pak ožívají vlastním životem. Vždyť v Chalúpkách  stával stárkovský sklep a příběhy z hodovních úterků patří k těm nejúsměvnějším.

Každý z přibližně z třiceti sklepů v této části je originál. Z hlediska architektury neexistuje pravidlo, zásada či spojovací prvek. Výzdoba závisí pouze na fantazii majitele, finančních prostředcích a módě daného období. V posledních letech, kdy se vinné sklepy stále častěji komerčně využívají a tím opouští využití převážně v rámci rodiny, navracejí jim majitelé původní podobu. Při nákladných rekonstrukcích využívají stejnou měrou materiály typické pro Krumvíř – dřevo, keramickou hlínu  jako importovaný kámen, kov, plech i plast (obr. č. 5).

II. Za kostelem

Několik dalších sklepů najdeme v uličce „Za kostelem“, na kterých je opět zajímavé především to, že téměř všechny lisovny  vznikly v roce 1966, v roce největšího rozvoje vinohradnictví v obci souvisejícího s moderními postupy pěstování révy, které zde zaváděli odborníci z JZD a s přidělováním tzv. záhumenek s výměrou 5 až 10 arů. Na rozdíl od sklepů v Chalúpkách však mají téměř totožný vzhled (obr.č.6). Kromě „presúzu“ mají i obytnou popř. pouze využitelnou půdu. Z většiny z nich je právě přes půdu vchod na zahrádku – políčko – vinohrádek, který vznikl – stejně jako v Chalúpkách,  nad sklepní klenbou. V této uličce se ale také setkáváme s  kupovitým navršením zeminy s odvětráváním – typickým znakem přítomnosti sklepa.

Bez zajímavosti není jistě fakt že v těchto místech se sklepy vyskytovaly i  pod úrovní původního místního hřbitova, kterým se narušením horní zeminy při hloubení hrobů a vydatnějších deštích často propadávaly klenby. S pozůstatky sklepů se setkáváme dodnes, na hřbitově se již nepochovává (obr.č.7).

„Kostelní“ ulička navazuje na zahrady řadové zástavby lemující hlavní silnici. I tyto domy mají své sklepy. Vzhledem k převážně větším plošným výměrám zahrad jsou sklepní objekty situovány přímo do nich, často navazují na bytovou zástavbu. K nim bylo v minulosti přistavováno předsklepí a prostorné lisovny. Můžeme – li však soudit z pohledů přes ploty zahrad, je tento typ vinařských staveb na ústupu. Zahrady jsou přebudovávány na okrasné s prostory přizpůsobenými pro relaxaci, setkání s přátely nebo pro umístění bazénů. Pro velkou část rodin ztrácí sklepy smysl, víno nepěstují, plodiny neuskladňují. A tak odvál čas dobu, kdy: ……“nebylo v obci snad jediné domácnosti, jejíž hospodář by neměl vinohrad nebo aspoň vinohrádek, jemuž věnuje všechen svůj volný čas, svůj um a píli a střeží jej jako oko v hlavě.“(obr.č.8)

III. Cingátka

Opravdu malá lokalita s celkovým počtem asi deseti sklepů lemuje starou cestu do sousedních Brumovic. Přesto tyto stavby zastupují všechny tři sklepní typy. Zde je také nejvíce patrný rozdíl mezi minulostí a současným komerčním využíváním vinného sklepa.

Největším „národním stříbrem“ je existence původních staveb se žůdrem, hladkou omítkou, modrou podrovnávkou a pro Krumvíř typickou kresbou s folklorními motivy (obr.9).

Ty nejstarší sklepy z jmenované oblasti jsou  dodnes využívány pro svoje optimální tepelné vlastnosti především k uchovávání archivního vína. Jejich nenápadné vchody lemují okrasné keře i náletové rostliny (obr.10). Není bez zajímavosti, že stavební práce při rekonstrukci nedaleké mateřské školy prokázaly přítomnost sklepů vytvořených habánským obyvatelstvem obce s východy vedoucími až k  Brumovicím. Podobné východy mají i již zmiňované sklepy u hřbitova. Podle pověsti sloužily k úkrytům pronásledovaných novokřtěnců. Podobná podzemní chodba se prý  nacházela i  pod Statkem Rovinky ležícím na okraji katastru směrem k sousednímu Terezínu. Byla mnohem širší a na rozdíl od nízkých sklepních východů ústících do přilehlých polí  vedla až do Kobylí.

Pokud se vydáme přes koleje tzv. Hlubokou cestou, narazíme na několik opuštěných sklepů původně postavených v sedmdesátých letech 20.století. Vzhledem k nevhodnému umístění u relativně frekventované spojovací cesty je jejich  současná nízká využitelnost pochopitelná.

IV. Družstevní sklep

Po vzniku JZD v roce 1950 prochází místní vinařství velkou technickou i pěstitelskou změnou. Opět se dostáváme k roku 1966 – tehdy je totiž  postaven a nejmodernější dostupnou technikou vybaven i tzv. Družstevní sklep. Jeho břízolitová dvoubarevná omítka s ornamenty vítala v dobách své největší slávy různorodé návštěvy. Od zástupců spřátelených družstev přes politiky a státníky, herce z brněnského divadla Na provázku až po slavící družstevníky. Dnes je tento sklep v soukromých rukou a postupně je přetvářen – stejně jako mnoho dalších podobných budov v okolí - na turistickou atrakci. Majitelé totiž dokonale využili jeho vhodné umístění v klidném zákoutí za novým hřbitovem.

Oblibu malby či techniky škrábání ve dvou či vícebarevné břízolitové omítce pozorujeme i na mnoha dalších sklepech ve všech jmenovaných částech obce. Někteří majitelé nezůstali jenom u květinových vzorů popř. u stylizace vinné révy, ale popustili uzdu fantazie a jejich sklepy zdobí výjevy z folklorního života obce (obr.12).

Proměnou prošlo i pro nás tak typické žúdro. Na některých sklepech je oblý tvar nahrazen geometricky přesným trojúhelníkem (obr.11).

V. Sklepy v obci

Vzhledem k tomu, že Krumvířem protékají dva potoky (Spálený a Kašnický) často v níže položených sklepech vystupuje spodní voda a sklepy jsou zaplavovány. Proto se při výstavbě nových domů v těchto lokalitách sklepy nevyskytují. Jedná se především o část Pod humny , Rybníček a Zápovědi.

VI. Sklepní interiéry

Udusaný jíl nebo podlahu vytvořenou z položených cihel uvnitř sklepa nahradily v současné době v mnoha případech praktičtější keramické dlažby s odtokovými kanály stejně tak  jako betonovou podlahu lisoven. U malých vinařů stále zůstávají v oblibě dřevěné bečky, často zdobené umně vyvedeným reliéfem. I interiéry pro setkávání rodiny či přátel jsou zařízeny moderněji – nechybí dřevěné obložení stěn, stylizovaný nábytek, „petry“ vystřídalo plynové topení nebo modernější krb. Dávno odvál čas nástěnné malby pana Fajtla nebo diplomy z koštů a výstav. Snad jenom penízky lepené návštěvníky do vlhké klenby vzpomínají na časy, kdy sklep byl plný pavučin, omítka vlhkem opadávala a nás rodiče ráno  budili, abychom šli do vinohradu smítat, zastrkovat, kopat a samozřejmě sbírat. Ještě zní raním Krumvířem  písničky zpívané improvizovaným mužským sborem náhodně se potkávajících návštěvníků sklepů (obr.12)

Nezbývá nám než vyjádřit naději, že i když budou sklepy prosty „nemoderností“ a nahradí je „vše pro návštěvníky“ zbude v nich ten genius loci předků.

Věra Colledani, Mgr.

Marie Šebestová

SPOLEK PRO MUZEUM

Krumvíř

Oprava našeho domu získala zvláštní cenu JMKúřadu

Podpořte nás, když nakupujete!

přidali jsme se do projektu GIVT.cz. Pokud nakupujete na internetu - od svetru, přes parfém, televizor, dovolenou a nebo si objednáváte jídlo domů - můžete nám pomoci.

Uděláte to takto:

1. Před nákupem půjdete na http://bit.ly/Podporuji-Spolek-Pro-Muzeum     

2. Vyberete  naši organizaci a e-shop na kterém chcete nakoupit

část peněz z ceny nákupu.

Pokud nechcete na tuto možnost pomoci nikdy zapomenout, TADY najdete chytré rozšíření prohlížeče, které vám vždy při nakupování GIVT připomene.

Nakupovat se dá i anonymně, takže pokud nechcete, nemusíte se nikam registrovat. A můžete o této možnosti říci i svým přátelům - ať nenakupují "zbytečně" :)

že na nás myslíte a pomáháte nám!