Fasáda - postup oprav

Zatím nejtěžší opravu, kterou podstupujeme je oprava hliněné fasády.
V současné době ještě není opravená , a také chybějí šambrány (ozdobné lišty kolem oken).
Na fotografiích bychom Vám chtěli ukázat postup všech prací a doplnit jej alespoň několika poznámkami.

 
1. Stav fasády v době převzetí objektu.
V roce 2012 se na fasádě začaly výrazněji projevovat vlivy nesourodých materiálů, kterými byla hliněná omítka v posledních letech opravována.
Čím dál tím častěji docházelo k opadávání a vydrolení původních hliněných vrstev, které zapříčinila nedostatečná cirkulace vzduchu a vlhkosti způsobená především použitím nepálených cihel, betonových a cementových výplní.
Původní šambrány kolem oken a dveří byly výrazně zkráceny, vlhkem a červotoči poškozené dřevěné zárubně bránily běžnému použití vchodových dveří.
Fasáda byla natřena zelenou hráškovou barvou, zeleno-černý nátěr na podezdívce obsahoval saze.
Ve stěně byl instalován průduch pro odvětrávání splodin z plynových kamen typu VAF.
 
2. V roce 2013 jsme odstranili průduch po topení. Zvětšovaly se praskliny zejména u dveřního otvoru. I přes to, že jsme v zimním období udržovali vnitřní teplotu, fasáda velmi rychle chátrala.
 
3. V roce 2014 jsme postupně začali odstraňovat opadávající plochy z fasády. Obnažili jsme sokl. Zjistili jsme , že již po  několik generací ji majitelé natírali  zelenou barvou. V tomto roce jsme také navrhli Ministerstvu kultury, aby dům prohlásilo kulturní památkou. Vstoupili jsme do jednání s Národním památkovým ústavem v Brně a Odborem památkové péče v obci s rozšířenou působností v Hustopečích u Brna.
 
4. V únoru 2015 byl dům prohlášen kulturní památkou, ihned jsme spolu s dotčenými orgány vypracovali návrh postupu prací při obnově čelní zdi a  fasády. Vyhledávali jsme také informace v literatuře, vyptávali se pamětníků. Z celé naší přípravné činnosti vyplynulo několik bodů:
Použité materiály na opravu zdí a následně i fasády: místní jílovitá hlína, koňský a kravský hnůj, sláma, plevy, písek, vápno, voda.
Využili jsme také plány podobných krumvířských rodinných domů nalezených v roce 2013 na půdě OÚ.
 
5. Vzhledem k tomu, že se zde nachází lokalita zvaná Hliniště, ze které se v minulosti těžila hlína na výrobu nepálených a později i pálených cihel, oslovili jsme majitelky pozemků s žádostí o svolení k odtěžení potřebného množství. Svolení se nám podařilo velmi rychle získat.
 
6. - 7. - 8. Muzeum o svých aktivitách informuje obyvatele obce prostřednictvím místního tisku i nástěnky a díky tomuto informačnímu portálu nám byly nabídnuty hotové nepálené cihly ve větším množství. Této nabídky jsme rádi využili. Cihly pocházely z Krumvíře a obsahovaly námi požadovanou směs hnoje, slámy a písku. Využijeme je  dvojím způsobem. Celé popř. půlené cihly budeme vkládat do vzniklých mezer ve stěně, úlomky cihel budme znovu rozmáčet. Do části takto vzniklé hmoty budeme přidávat opět čerstvý  hnůj, popř. písek. Tímto postupem vznikne kvalitní hliněná malta. Její hustotu budeme regulovat přidáváním vody, kvalitu (mastnotu - přilnavost) pak přidáním menšího množství písku. Použijeme  několik nádob s rozdílnou konzistencí.  V dalších nádobách pak budeme máčet delší stébla slámy, optimální by byla stébla použitá již jako podestýlka pod hospodářská zvířata. Hnůj budeme vozit z blízkých koňských i kravských stájí. Plevy, které budeme používat do finálních omítek jsme našli na půdě muzea.
Několik rad pamětníků i vlastní zkušenosti:
I.        Rohy budov se zpevňovaly mladými vrbovými pruty, které se  "obtáčely" kolem vzniklého rohu. Ne ně se aplikovala omítka.
II.       Pokud  nebyla sláma , do hrubé omítky se dávaly i piliny. Mohly to být i použité piliny z chlévů hospodářských zvířat ( ne prasečí).
III.      Každý jíl má odlišné vlastnosti. Je nutné vyzkoušet přilnavost nejdříve na menších plochách.
 
9. Pracovníci  muzea uspořádali pro děti ze základní školy WORKSHOP, kde je nejprve seznámili s vlastnostmi hliněné budovy, ukázali jim již hotové cihly, umíchali pro ně zdící směs a naučili je vyrobit hliněnou cihlu (koláč). Těmito vyrobenými dětskými "cihlami" jsme vyplňovali mezery ve zdech. 
 
10. - 14. NPÚ  vytypoval odborníka, který by nám s celou rekonstrukcí pomohl. Pan Aleš Dorazil se nejprve přijel na celou stavbu podívat. Domluvili jsme termín, svolali své spolupracovníky i zájemce z řad veřejnosti a uskutečnil se další WORKSHOP, tentokrát z větší části pro dospělé. Pan Dorazil nám ukázal, jak čelní stěnu správně očistit od druhorodých materiálů, poradil nám, jak poznat kvalitu umíchané zdící směsi, naučil nás směs správně aplikovat do očištěných stěn. Dále jsme spolu vytvořili časový harmonogram prací.
Každá očištěná stěna musela nějakou dobu vysychat. V letošním horkém létě byla doba vysychání zkrácema na minimum - zhruba týden až deset dní i přes to, že ve zdi vznikly po očištění opravdu hluboké díry.
 
15.  Postup oprav stěny a aplikace hliněné fasády:


Vyčištění: všechno, co opadávalo, se odstraňovalo. Sokl z pálených cihel byl očištěn od betonové vrstvy, odstranilo se staré pletivo. Vyčistily se spáry. Stejným způsobem se postupovalo při čištění zdi nad soklem postavené z nepálených cihel. I přes velké obavy o statiku budovy jsme opravdu odstranili všechno to, co by v budoucnu mohlo opět zadržovat vlhkost a tím následně poškozovat kvalitu stěn popř. vzhled fasády.


Slovo na závěr:
Opravovou hliněného domu chceme zachovat ukázku lidské dovednosti a moudrosti našich předků. Při stavbách domů využívali všechno, co se nacházelo v jejich bezprostřední blízkosti, využili veškerý někdy i druhotný materiál.
Jediné, co v Krumvíři není a musí se dovážet je písek a vápno.
 
Muži domy postavili, ale o jejich opravy a úpravy se vždycky staraly ženy. Náš dům to má momentálně tak 50 na 50. A to je dobře.
 
Děkujeme všem, kteří nám pomáhali jak fyzicky, tak finančně:
Pan Dorazil, pan Ivan, pan Rozínek, pan Šedivý, pan Kolečkář, Milan Jakubčík, Jenda Pavlas, Pavel Colledani, Natka Colledani, Dáška Urbanová a její žáčci ze ZŠ Klobouky, Ivoš Šidlík, kluci Foretníkovi, rodina Benáčkova, paní Kratochvílová, Víťa Mandelík, děda Kocourek, Radek Petlák, Stavebniny Vlček, Jihomoravská komunitní nadace, Agro Krumvíř , Brumovice výtahy.
 
Věra Colledani a Oksa Mandelíková

Oprava našeho domu získala zvláštní cenu JMKúřadu



kalendář akcí

14.06.2017 00:00
  Pokud máte zájem o návštěvu muzea, kontaktujte nás e-mailem nebo na výše uvedeném telefonním čísle
Záznamy: 1 - 1 ze 1


Podpořte nás, když nakupujete!



přidali jsme se do projektu GIVT.cz. Pokud nakupujete na internetu - od svetru, přes parfém, televizor, dovolenou a nebo si objednáváte jídlo domů - můžete nám pomoci.

Uděláte to takto:


1. Před nákupem půjdete na http://bit.ly/Podporuji-Spolek-Pro-Muzeum     

2. Vyberete  naši organizaci a e-shop na kterém chcete nakoupit

3. Nakoupíte, jak jste zvyklí





To je celé. Nestojí vás to ani korunu navíc a my dostaneme

část peněz z ceny nákupu.

Pokud nechcete na tuto možnost pomoci nikdy zapomenout, TADY najdete chytré rozšíření prohlížeče, které vám vždy při nakupování GIVT připomene.


Nakupovat se dá i anonymně, takže pokud nechcete, nemusíte se nikam registrovat. A můžete o této možnosti říci i svým přátelům - ať nenakupují "zbytečně" :)



Díky,

že na nás myslíte a pomáháte nám!



 

 

Nová rubrika

16.05.2010 21:18
Sledujte pravidelně nástěnku u kina a také kalendář vydávaný Regionem Hustopečsko

 

Kontakt

Spolek PRO MUZEUM Krumvíř 213 691 73 00420 774 408 938 promuzeum@email.cz